Přesná příčina tohoto onemocnění u dětí v současnosti není známa a zjišťuje se, na Slovensku jsme zatím nezaznamenali takový případ. Ve více zemích se u dětí objevilo neznámé onemocnění jater, přesnou příčinu zatím lékaři neznají.
Několik zemí hlásí zvýšený počet případů neznámého onemocnění jater u dětí
Zdravotnické úřady ve více zemích oznámily, že zaznamenaly několik případů onemocnění jater neznámého původu u dětí v Británii, dalších evropských zemích i v USA.
Britské úřady minulý týden oznámily, že od ledna u dětí zaznamenaly 74 případů hepatitidy – zánětlivého onemocnění jater. Viry, které toto onemocnění obvykle vyvolávají, však v těchto případech nezaznamenaly. Vědci a lékaři zvažují jiné možné příčiny onemocnění včetně onemocnění COVID-19, jiných virů či činitelů prostředí.
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v úterý oznámilo další případy v Dánsku, Nizozemsku, Irsku a Španělsku. Vyšetřování podle ECDC pokračuje ve všech zemích, které nákazu hlásily.
Graham Cooke, odborník na infekční choroby z londýnské univerzity Imperial College London, řekl, že mírná hepatitida se u dětí vyskytuje často. „To, co však pozorujeme nyní, je docela odlišné,“ řekl. „Přesná příčina hepatitidy u těchto dětí v současnosti není známa,“ dodal.
O život přišlo už jedno dítě
V souvislosti s případy zánětlivého onemocnění jater nejasného původu, které se vyskytly u desítek dětí v Evropě a Spojených státech, bylo hlášeno nejméně jedno úmrtí. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), informovala v neděli agentura AP.
Zdravotnická agentura OSN ve sdělení ze sobotního večera uvedla, že dosud obdržela zprávy o nejméně 169 případech „akutní hepatitidy neznámého původu“ z 12 zemí.
Tyto případy hlásily u dětí ve věku jednoho měsíce až 16 let, přičemž 17 dětí, které onemocněly, potřebovalo transplantaci jater. WHO neuvedla, ve které zemi došlo k úmrtí.
První případy zaznamenaly v Británii, kde onemocnělo 114 dětí. „Zatím není jasné, zda došlo k nárůstu počtu případů hepatitidy, nebo ke zvýšení povědomí o případech hepatitidy, které se vyskytují v očekávané míře, ale nejsou zjištěny,“ píše se v prohlášení WHO.
Odborníci uvádějí, že tyto případy by mohly souviset s virem běžně spojeným s rýmou, zdůrazňují však, že další výzkum probíhá.
„Přestože adenovirus je možná hypotéza, vyšetřování původce onemocnění pokračuje,“ doplnila WHO s tím, že takový virus zjistili v nejméně 74 případech. Kromě toho nejméně 20 těchto dětí mělo pozitivní test na koronavirus.
Na Slovensku zatím nezaznamenali případ akutní dětské hepatitidy
Na Slovensku zatím nezaznamenali případ akutní dětské hepatitidy neznámého původu. V reakci na množící se případy v zahraničí uvedla mluvčí Úřadu veřejného zdravotnictví (ÚVZ) SR Daša Račková. Hlavní hygienik Ján Mikas v této souvislosti vyzval regionální úřady veřejného zdravotnictví (RUVZ) a hlavní odborníky na zvýšenou pozornost při monitorování suspektních onemocnění na Slovensku.
„O případech akutní hepatitidy neznámého původu u dětí v zahraničí byl ÚVZ SR informován přes systém včasného varování a reakce EWRS. Věnujeme tomu pozornost na Slovensku iv rámci Evropy,“ přiblížila mluvčí.
RÚVZ se podle jejích slov spojují s pediatry, infektology, gastroenterology a spádovými nemocnicemi, aby v případě, že zaznamenají podobné případy, zajistily potřebné odběry pro následné laboratorní vyšetřování a aby informaci o podezření na výskyt telefonicky sdělily příslušnému úřadu.
Případy akutní dětské hepatitidy nejasného původu zaznamenaly během dubna v Itálii, Skotsku a v Británii. Příští týden v úterý se má situací zabývat i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).
U těchto pacientů se podle informací ECDC nepotvrdila přítomnost viru hepatitidy typu A, B, C, D a E. Některým dětským pacientům s hepatitidou neznámého původu hlášenou z evropských zemí diagnostikovali podle Račkové přítomnost adenovirů. „Zda jsou opravdu zodpovědné za akutní hepatitidu, se dosud nepotvrdilo,“ dodala s tím, že vyšetřování příčin pokračují.
